hudba a muj zivot

26. srpen 2015 | 15.25 |

      Co víc, říct, snad už jen nadpis mluví za vše :). Hudba mne provázela celým mým detstvím, dospíváním. Vždy mi byla nezapomenutelnou kámoškou v časeh zlých i dobrých, vždy tu pro mně byla, když jsem ji potřebovala. A za to si ji nesmírně cením a vážím A taktéž si Vážím každého, kdo hudbu vytváří, ať se to týká zpěváků, ci skladatelů ci snad hudebníků, kteří hrají na nástroje. Protože každý z nich má podíl na tom, jaký je dnes svět, dává životu styl, směr a mnohdy i cíl.

     Abych tady neřečnila sáhodlouze o hudbě jako samotné, povím Vám, jak mne hudba doprovázela, jak mi v nouzi byla oporou a vždy mně činila štastnější. A to jak v případě, že jsem ji slyšela, tak i v případě že jsem ji sama produkovala, zpěvěm či jinými hudbními nástroji. 

    Začnu svým detstvím, ikdyž jsem ho neměla dokonalé, vždy při poslechu hudby jsem na všechny ty strasti a smutek či nenávist, špatné zážitky -  zapomněla. Ponořila jsem se do světa snů, oázy, přírody, ladnosti, krásy a jedinečnosti toho okamžiku, když jsem hudbu poslouchala či produkovala. Už jako malá jsem v hudbě našla zalíbení, hrála jsem na flétnu, chodila do pěvěckého sboru, navstěvovala hudebně taneční kroužky a nakonec se naučila hrát i na klavír. Prostě jsem ji milovala. A řekněte sami nejde ji nemilovat, nezbožnovat jedinou notičku, která v jakékoliv písni,skladbě zazní. Tyto zkušenosti, mi obohacovali život a byla jsem díky nim šťastnější, plná radosti a uspokojení. Že dělám něco, co mně opravdu baví, něco prospěšného, co ostatní lidi pohladí po duši a můžu do toho vložit své srdce. 

    Vím na světe je mnoho lidí, kdo se hudbou živí, nebo alespoň ji mají jako koníček, ale mě osobně toto stačí. Mít možnost kdykoliv poslechnout souzvuk tónů, melodii, zpěv, hudbu hudebních nástrojů, které dohromady tvoří krásný celek.

     V mém detsví postoupím trochu dál, k dospívání. Měla jsem to celkem těžké, nikdy jsem se nedokázala prosadit, odlišit od ostatních, něčím zaujmout, vždy jen ta šedivá myš. Díky hudbě jsem byla občas tou hvězdou, kterou jsem si přála být stále. Lidé mi tleskali, opětovali mi mou píli ve formě lásky, opory a porozumnění. Bez ní, bych nebyla nic, jen podivná holka, co je odloučená od jakéhokoliv veselí, přátel, radosti, jen smutně sedící v koutě.

    Znáte to, takový ten pocit, že Vás nikdo nemá rád, nemáte žádné kamarády, spřízněnou duši, je Vám už vše jedno...ale přeci jenom je tady něco, co Vás stále drží nad vodou a udržuje při živote. Je to hudba. Má tolik verzí, frází, možností, jak ji ztvárnit, možností, jak ji slyšet, jak ji prožívat a jak díky ní mít lepší a šťastnější život. 

    Uvedu Vám příklad, jste nešťastní ze svých výsledků v práci, rodině či škole.

Když máte tu správnou hudbu, i ta nejmenší skladba Vám dokáže dát oporu, naději, možnost podledu nevidět vše tak černě. A to se mi na ní líbí. Už dávní indiáni a domorodí lidé využívali hudbu k vyjádření radosti, důležitých událostí a oslavování života. Oni věděli čím si okořenit každodenní nudný život.

    Co se týče jejího vyjádření. Každé podání hudby, skladby je originální, její cítění, prožití a vnímání je jedinečné. Já například našla zálibu v tanečním stylu street dance,dále pak v břišních tancích, u kterých jsem zůstala až doteď :) a nakonec i společenské tance mají něco do sebe. Zbožňuju a obdivuju lidi, kteří žijí hudbou, dávají do toho vše, jen aby ukázali jak oni vnímají hudbu, jak je obohacuje a jak ji rádi šíří dál pro radost druhých. Je to od nich velmi milé a vážím si jich za to , za jejich píli, nadšení pro věc a pevnou vůli.

    Abych se vrátila k tomu dospívání a jak mně hudba doprovázela. Přišlo období prvních lásek, zlomených srdcí, zklamaní, ale také porozumnění a nového poznání z dosud nepoznaného. Hudba mne vždy v těchto smutných či šťastných situacích doprovázela, dělala mi nezastupitelnou společnici a díky ní jsem do dnes plná optimismu a nadšení ze života. Ikdyž jsem v životě měl mnoho kotrmelců... A vím, že ikdybych měla mít ten nejhorší scénář života, tak by mně hudba  vždy zachránila, pomohla by mi se vyrovnat se situací a brát věci s nadhledem. 

A co říct závěrem? Kbyby nebylo hudby, nebylo by lásky, ani radosti ci života samotného. Vím říkáte si, no vždyt je to jen hudba nic víc nic mín. Ale mýlíte se, hudba je nedoceněná, nikdo jí nedává velkou váhu... Ale ona opravdu má tu sílu, veřte mi a prosím pozastavte se na chvilku a popřemýšlejte o tom...

Napsala pro Vás Vaše sovička..., goodbay a naschledanou zase někdy ;)

 Jo a abych nezapomněla, díky hudbě, jsem poznala spoustu fajn lidí, které bych nidky jinak nepotkala, za to jsem ji vděčná a jsem za to šťastná :)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře